Again: Kapitola 1. - "Můžeš se dívat, neublížím ti."

28. března 2015 v 14:36 | Tess | 16 y. o. | Cz |  Again [Story]
Pohled submisivní osoby - Perrie

Křičela jsem do roubíku bolestí. Zase mě bičovala. Byla jsem přivázaná na lavici a ona mě trestala. Za co? Za to, že jsem omylem nepověsila ručníky. Přitom mi toho pro dnešní den dala tolik na práci. Umýt nádobí (přesto, že máme myčku), vytřít celý dům a pověsit prádlo. A teď ležím tady jen proto, že jsem nestihla pověsit ručníky. Přišla moc brzy. Něco mi říkalo, že to udělala schválně. Protože věděla, za jak dlouho to asi stihnu.

Dvacátá rána a ona stále neměla dost. Už mi to přišlo, jako by se nemohla odtrhnout. Nebo snad nabažit? Brečela jsem, protože rákoskou to bolelo jako čert. Úplně se přestala ovládat. Švihala hlava nahlava a proto jsem se natáhla k záchranné brzdě - malé pískací kačence. Zmáčkla jsem ji. V tu ránu přestala. Naštěstí. Odvázala mě a ani se na mě nepodívala. Zůstala jsem ležet a vzlykala bolestí. Ona prostě odešla a za deset minut jsem uslyšela bouchnout dveře. Odešla.



Já se sbalila a také jsem odešla. Napořád. Ve smlouvě bylo, že můžu kdykoliv odejít. Nechala jsem jí papír se vzkazem a podepsanou "výpověď" a odešla jsem. Nadobro.

A tak jsem tady. Dovolte, abych se vám představila. Mé jméno je Perrie Jones, je mi dvaadvacet a jsem vystudovaná kadeřnice. Před rokem jsem ukončila smlouvu s dominou. Prehanela to. A teď jsem tady, v baru, konkrétně BDSM baru, a hledám si novou. A ještě bych měla dodat, že jsem lesba.

Myslím, že jsem typická submisivní. Už dle pohledu. Tichá, plachá, nevýrazně nalíčená - přesněji jen řasenka a lesk na rtech. Stydím se, což je na mě hodně vidět. Říkali mi to už ve škole, i bývalá domina, která to spise využívala k dobru.
Popíjela jsem už asi třetí rum s colou, když si do mého boxu přisedla dívka. Černovláska. Automaticky jsem sklopila pohled. Myslím, že subinka by si ke mě nesedla.

"Ahoj." Představila se. "Můžeš se dívat, neublížím ti." Jemně jsem přikývla a podívala se na ni. Byla fakt krásná.

"A-ahoj." zašeptala jsem.

"Jmenuji se Gemma, všichni mi říkají Gem. Ty?" Usmívala se. Vypadala příjemně. Nebála jsem se ji. Alespoň jsem v to doufala. Hlas zněl jinak.

"P-perrie." řekla jsem, snad, už klidněji.

"Co tady děláš?" Přisedla si blíže a já ucítila její parfém. Byl úžasný.. myslím, že jsem ucítila citrusy. Pak jsem si to uvědomila. Kladla mi otázku.

"Uh, zatím jen posedávam." stydlivě jsem se usmála. Ano, zatím. Ráda bych něco víc. A když jsem viděla ji, totiž Gemmu, chtěla bych i to něco více.

"Zatím?" Usrkla si ze svého ledového čaje a dívala se na mě. Jen jsem s úsměvem přikývla.

Byla vážně nádherná. Má bývalá paní byla o dost stará, o více jak deset let. Mě v té době bylo dvacet, když jsme začínaly. Jí myslím 33. A bylo to opravdu poznat. Její styl.. výchovy. Z počátku byla milá, to ano. Ale pak ne. Nevím, co se stalo. Zmizelo oslovování Zlatíčko, broučku, srdíčko a nahradilo jej kurvo, děvko, špíno a jiné vulgarismy. Někdy, když nebyla doma jsem brečela. Ale proč jsem neodesla? Myslela jsem, že je to jen chvilkové pomatení. Nebylo. Trvalo to tři měsíce a tim nepochopitelným trestem to skončilo. Už se neozvala, naštěstí.

"Perrie, si v pořádku?" Podívala se na mě a zamávala mi rukou před obličejem. Uvědomila jsem si, že brečím. Pořád to bolí. Z jednoho výprasku mám šrámy na zádech doteď. Podívala jsem se na ji. Všimla si toho a hned si mě přitáhla do náruče. Přesně tohle jsem potřebovala. Sice mě to donutilo rozvzlykat se ještě více, ale tohle už rok nikdo neudělal. Asi proto, že jsem třičtvrtě roku jen chodila do a z práce. Ty tři měsíce jsem trávila doma z peněz, které jsem měla nasetrene už předtím.

Hladila mě po zádech a mě to uklidňovalo. A bylo mi jedno, kde jsme. Opravdu jedno.

"Shh, no tak, neplakej. Bude lépe, uvidíš." políbila mě do vlasů. Utřela jsem si slzy a podívala se na ni se slabým úsměvem. Pohladila mě po tváři a já se opřela o její dlaň a zavřela jsem oči. Bylo mi krásně. Konečně. Zamyslela jsem se, kdy mi takhle bylo naposledy, ale vyrušila mě. Lépe řečeno její rty na těch mých. Měla je strašně měkké a úžasné. Polibek jsem jí oplatila a spokojeně vydechla.

Po asi dvaceti minutách různého mazlení a toho všeho jsem se musela zeptat. Ať si nedávám zbytečné naděje.

Seděla jsem opřená o její hrudník a ona mě pusinkovala na rameno.

"G-gem?"

"Ano, Pezz?" políbila mě jemně na ušní lalůček. Tohle se mnou dělalo divy, snad to nepoznala.

"Já, totiž, no, ehm, prostě.." nedokázala jsem se zeptat. Ne na tohle. Nikdy jsem se neptala. Bylo mi trapně.

"Povídej, sluníčko." Začala mi ho žužlat. Sakra. Teď jí neřeknu nic. Zhluboka jsem dýchala a snažila se držet v klidu.

"Nechtěla, n-nechtela bys..." Nedokázala jsem to říct, protože se mi přisála pod mé ucho. Hladila mě po hrudi a já hluboce dýchala. Bylo to moje citlivé místo. Zavřela jsem oči a začala vlhnout. Myslím, že jí to došlo, co se mnou dělá a proto jela rukou dolů na stehno. Položila jsem jí hlavu na rameno a snažila se uklidnit.

Masírovala mi stehno a jela až ke kalhotám. Když se dotkla mého pohlaví, zadrhla jsem se v dechu.

"To víš, že bych chtěla subinku, zlatíčko. A myslím, že jsem si jí teď našla, viď?" Horlivě jsem přikývla a podívala se na ni. Usmála se a políbila mě. "Půjdeme ke mě, hm?" Usmála jsem se a vydechla.

"Ano, madam." Přikývla jsem. To už mě ale začala dráždit. Sakra. Prohnula jsem se v zádech a opravdu nebyla daleko. Ale ne, já se nechci udělat do kalhotek. Ne, tohle ne. Vím, že jsme v BDSM klubu, a tohle je naštěstí normální, tak jsem se nebála vzdychat, ale nechci takhle.
______________________________________
Pokud se díl líbil, budu ráda za každou hvězdičku, popř. komentář :)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Christen Christen | Web | 28. března 2015 v 16:27 | Reagovat

hm aha? :D já si kdysi taky myslela že budou normální a prdlačky :D
Děkuji moc :-)

2 - monika - - monika - | Web | 28. března 2015 v 17:54 | Reagovat

ahoj, máš u mě ty objednávku:
http://monika-graphic.blog.cz/1503/objednavka-pro-shades-fifty-blog-cz
... ale udělala jsem to jinak, ta velikost, kterou jsi chtěla, byla na výšku, ... prostě pokud se ti nebudou líbit, tak si je neber ;-)

3 - monika - - monika - | Web | 28. března 2015 v 18:34 | Reagovat

... není zač ... :-)

4 cz-50-shades-of-grey cz-50-shades-of-grey | Web | 28. března 2015 v 22:05 | Reagovat

omg.... jedním slovem .. wau. Máš to tady velmi krásné :O jsem ráda že je tu někdo kdo píše takový příběh, protože mě to baví. .:)

5 Tess Tess | Web | 28. března 2015 v 22:28 | Reagovat

[4]: Děkuji moc. Dneska přidávám další díl. ;-) tentokrát z druhého pohledu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama