Again: Kapitola 3. - „Podepíšu to.. ale až zítra."

30. března 2015 v 19:58 | Tess | 16 y. o. | CZ |  Again [Story]
Pohled submisivní osoby - Perrie
"Zavzdychej mi, kotě." Začala jsem sténat. Druhou ruku, kterou měla položenou na mém stehně, přesunula na mou bradavku, kterou lehce poštípávala. Moje steny se stupňovaly. Netrvalo ani minutu, než se jejím bytem ozvalo bezmocné "Aaarh!"
Zavřela jsem oči a začala se uklidňovat. Po tak dlouhé době… neřeknu, že bych si se sebou nehrála, to jo, ale přeci jen… orgasmus způsobený někým jiným je lepší.


Po pěti minutách jsem se na ni podívala. Usmívala se. Vydechla jsem a posadila se. Pohladila mě po tváři a sedla si blíže ke mně.
"Spokojená?" Jen jsem přikývla. Políbila mě na tvář a dívala se na mě. Já jsem znova přikývla, doufajíc, že to pochopí. Zvedla se a někam odešla. Asi to pochopila správně. Usmívala jsem se sama pro sebe, protože jsem věděla, že ona je ta pravá. Jednak už díky tomu, jak se ke mně chovala.
Když jsem nastupovala k ní, už to jak mě přijala. Našla si mě v baru. Byla jsem nezkušená a vlastně taky panna. Tohle ale věděla, takže na mě naštěstí nešla hned první s nějakým vibrátorem, ale i přesto se chovala rozhodně jinak. Prostě jí bylo třicet a mě 18, no. A přesto na to nebrala ohledy. Vím, že mě připoutala k posteli a hrála si se mnou. Dráždila mě, a když už jsem skoro byla, přestala. Naštěstí jen jednou. Pak už mě dodělala.
Pak jsme seděly asi hodinu a jen si o tom povídaly. Trošičku jsem pochybovala, ale protože jsem jí i začala věřit, podepsala to. Řekla, že to můžu opravdu kdykoliv vypovědět, což samozřejmě byla pravda. A tak jsem se dostala k ní do "služby."
"Pezz?" probrala mně Gem z přemýšlení. Podívala jsem se na ni a usmála se. Došla až ke mně a sedla si vedle mě. "Neboj se, přísahám, nebudu jako ona. Budu opatrná a milá. Sama jsem byla asi 6 let zpátky sub a vím, jaké to je. Proto se nemusíš bát. Vím, co jak bolí. Měla jsem horšího než ty, věř mi." jen jsem přikývla a usmívala se. Je to ona. Ta správná. Ukázala mi smlouvu.
"Dám ti čas, všechno si pročti a praktiky si vyber sama, myslím, že je znáš. Já budu v kuchyni, jdu nám udělat večeři. Nebudu na tebe spěchat. Klidně mi bude stačit, když to podepíšeš zítra. Ale hlavně se zaměř na ty praktiky, nechci ti dělat nic, co bys nesnesla." usmívala se na mě a pak mě láskyplně políbila.
"Dobře, děkuji." Natáhla jsem se pro svou košili a přehodila jsem si jí přes sebe. Usmála se a odešla. Já si lehla na břicho na postel a začala jsem si všechno pročítat.
Byly toho čtyři stránky, z čehož jen praktika zabíraly skoro jednu. Dále tam bylo např., co jsem schopná nosit, jaký mám vztah ke kovu, k látce, k provazům, ke kůži a jiné otázky. Bylo toho vážně dost, ale na druhou stranu ji chápu. Chce mít jistotu toho, že neudělá nic, co by mi fakt šíleně vadilo.
Na konci byly ještě pravidla.
PRAVIDLA:
Oslovení pouze madam.
Věci dělat pouze když madam dovolí, především pak uspokojování sama sebe je bez povolení přísně zakázáno.
Poslouchat na slovo, za neuposlechnutí bude trest.
Je zakázáno ptát se.
U nich bylo tučně zvýrazněno, že za každé porušení je samozřejmý trest, který si určí madam sama. Hmm, madam. Je to pěkné. A k ní se to hodí. Což mi připomíná otázku, že bych se jí, s dovolením, a hlavně ještě předtím, než to podepíšu, protože pak budu mí s otázkami útrum, zeptat se jí na věk. Chci vědět, o kolik je starší, ale tipuji, že ani o moc ne, maximálně o 3 roky, ale i tohle by bylo hodně.
Smlouvu jsem si pročítala asi hodinu. Zaškrtala jsem všechny praktiky, které zvládnu, plus, což byla možnost, jsem k některým napsala, že bych je chtěla zkusit a teprve pak se rozhodnout. Možnost tam byla, a ač se to nezdá, tak za ten rok jsem opravdu s bývalou dominou neudělala všechno. Teda, myslela jsem si, že jo, ale jak vidím teď ten seznam, udělaly jsme toho sotva půlku. Ale nevadí.
Došla jsem do kuchyně, která úžasně voněla. Vážně úžasně. Bude skvělá kuchařka. Snad bude vařit občas i ona, ne jen já, protože já ve svých dvaadvaceti skoro žádné zkušenosti ve vaření nemám. Jo, to jsem jí tam taky raději, ale tužkou, dopsala, ať s tím počítá. Přeci jen, aby to pak nedopadlo špatně…
"Gemmo?" řekla jsem opatrně a opřela se o linku se smlouvou v ruce. Podívala se na mě a usmála se. Zrovna dávala do vody vařit špagety a míchala omáčku.
"Počkej ještě tak deset minut, zlato. Dovařím špagety a pak se na to při jídle podíváme, ju?" usmála jsem se a jen přikývla. Nakonec jsem rozhodla, že přiložím trochu ruku k dílu a nachystala jsem alespoň stůl a nalila nám oběma do sklenic víno. Bílé.
Za chvíli byl oběd hotový a my už seděly a jedly.
"Nějaké otázky, Perrie?"
"Vlastně ani ne. Byla tam možnost se přímo k tomu vyjádřit. Takže jsem to tam taky napsala, jen raději tužkou. A teď… Vůči vaření… nejsem na tom vůbec nějak dobře, takže bych uvítala, kdybys mě to spíše naučila, a pak se tomu budu plně věnovat. No a vůči praktikám… jsou tam napsané, které bych chtěla zkusit a pak se rozhodnout. Myslela jsem si, že jsme vážně dělaly všechno, ale asi mám chabou fantazii, protože toho byla cca polovina."
"Dobře, v pořádku. Tohle mi nevadí, strašně ráda tě zasvětím. Jen se musíš vždycky projevit. Nebát se a říct si. Nechci ti ublížit." pousmála se a pohladila mě po ruce, ve které jsem třímala sklenici s vínem. Přikývla jsem a nadechla se.
"Podepíšu to.. ale až zítra."
"Jasně, s tím jsem vlastně plně souhlasila. Je to hlavně kvůli těch otázek co?"
"No, popravdě jo. Ráda bych se toho o tobě dozvěděla co nejvíce, ale když bych smlouvu podepsala, už bych neměla tu možnost."
"Jasně, v pohodě Pezzí." přikývla jsem a dojedla.
Když jsem jí pomohla s nádobím, sedly jsme si na gauč a začaly si navzájem klást otázky a zjišťovat tak o sobě mnohem více.

Fakt se mi strašně líbila.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 cz-50-shades-of-grey cz-50-shades-of-grey | Web | 31. března 2015 v 18:26 | Reagovat

Podle mě se do sebe zamilují :D a bude to mít krásný konec jako každá knížka :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama