Oneshoot | Forever with you ♥

26. března 2015 v 21:23 | Tess | 16 y. o. | Cz |  Oneshoots
Pár: Louis Tomlinson, Harry Styles
Autorka: Tess | 16 y. o. | Cz
Warning! SAD STORY, dead
Enjoy it!
______________________________________________________________________


Seděl jsem v parku na lavičce. Bylo léto a slunce pálilo. I přesto jsem si na sobě tričko nechal. Nikdo totiž nesmí vidět jeho jizvy a modřiny. Ano, někdo mě bije a šikanuje. Nejsou to ale rodiče. Jsou to lidé, se kterýma už 5 let musím žít. Před pěti lety mi umřeli oba rodiče při autonehodě. Dostal jsem se tak do dětského domova. Tam mě nemají rádi, protože jsem jiný. A opravdu jsem jiný. Jsem gay. Ale před rokem jsem si našel člověka, kterého opravdu miluji a věřím mu. Kvůli němu bych udělal cokoliv. Ano, čekal jsem na něj. Už měl asi 20 minut zpoždění. Nechápal jsem to. Po chvíli někdo za mnou přišel.

"Ahoj, ty musíš být Harry, že?"

"Dobrý den. Jsem, ale. My se známe?" divil jsem se. Byla to žena. Mohlo ji být okolo čtyřiceti.

"Jsem matka Louise. Jsem tady kvůli tomu, že nepřišel." řekl smutně.

"Co se mu stalo? Kde je?"

"Harry, pojeď se mnou. Cestou ti to celé vysvětlím." řekla. Já s ní nasedl do auta a jeli jsme. "Víš, Louis měl včera nehodu. Vyboural se na motorce. Naštěstí to nebyla jeho vina. Teď leží v nemocnici."

"A jak je na tom? Co mu je?"

"Leží v umělém spánku. Naneštěstí pro něj, srazilo ho auto. Terénní, takže on jakoby kolem sebe nic neměl." řekla. To už jsme ale byli u nemocnice. Rychle jsem do ní vběhl. Maminka mě ale zastavila.

"Já za nim musím." řekl jsem. Doktor přikývl a pustil mě dovnitř. Když jsem uviděl Louise, rozbrečel jsem se. Byl napojený na tolika přístrojích. S brekem jsem k Louisovi přiběhl a objal jsem ho.

"Louisi, Louisi. To bude v pohodě. Já jsem tady s tebou. Zvládneš to. Tedy, zvládneme to společně. Přežiješ, uvidíš."

"Harry. Nezapomeň na mě. " věděl jsem, že je na tom Louis hodně špatně. "Vždycky tě budu sledovat a milovat tě. Mám tě tady." řekl a ukázal na své srdce. V té chvíli jsem uslyšel zvuk. Ten, který jsem slyšet nikdy nechtěl. V té chvíli přiběhlo do pokoje asi 5 doktorů a jeho matka. Tu jsem objal. Doktoři se Louise snažili oživit. Bohužel se to ani na pátý pokus nepodařilo.

Už je to týden, co Louis umřel. Nedokážu bez něj žít. Seděl jsem v koupelně. V jedné ruce jsem držel plato prášku na spaní a v druhé žiletku. Vzal jsem si skleničku a nalil jsem si vodu. Všechny prášky jsem si dal do pusy a postupně jsem je spolykal. Pak jsem si lehl do vany. Držel jsem kousek od ruky žiletku. Řízl jsem se. Cítil jsem úlevu a nahlas jsem řekl.

"Za chvíli jsem u tebe Louisi. Už budeme navždy spolu. " Cítil jsem, jak ze mě prchá veškerý život, až najednou byl u konce. Cítil jsem, jak se mě snažili oživit, ale, naštěstí pro mě, to bylo marné.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Christen Christen | Web | 27. března 2015 v 15:41 | Reagovat

No jo :-( však já vím :-( Děkuji sestřičko :3 :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama