Brother or lover?: Část 2.

21. června 2015 v 17:25 | Tess | 16 y. o. | CZ |  Brother or lover? [Story]
Po dlouhé době :D Avšak tady to stejně nikoho nezajímá, protože to nikdo nečte :D :D



Z pohledu Louise

"Jsem gay." Nyní už jsem se tak nestyděl, protože jsem na tom byl stejně. Což to ale vlastně dělalo o dost horší, protože já jsem gay, on je gay. Sakra.


Dobře, ono by to ještě bylo v pohodě a nic by se nedělo, kdyby nebyl … no, i můj typ. Jo, jsem šprt a tak, ale můj vysněný typ je celý Zayn. Ne, Zayn. Uvědomil jsem si, že na něj asi jen zírám. Polkl jsem.

"J-já, půjdu dolů, bude oběd. Když tak, když tak přijď." pousmál jsem se, oblékl si tričko a šel dolů. Fúúú, vydechl jsem si. Do prdele tati, nemohl sis najít někoho bezdětného. Ne, ty sis musel najít někoho, kdo má kluka a aby to nebylo málo tak toho, co je zrovínka můj typ. Sakra. Zavrtěl jsem nad tím hlavou a šel něco hledat v lednici. Táta asi pomáhal mé nové mámě, Jennifer. Stejně bylo do oběda ještě daleko a myslím, že jsme se s tátou domlouvali na tom, že se pro všechny objedná pizza, ať se nemusí vařit. Občas se to fakt hodí.


Z pohledu Zayna

"Z-zayne, můžu, můžu dotaz?" pousmál jsem se. Byl tak roztomilý, nesmělý, netknutý. Shit.


"Ano, Lou, ptej se." sedl jsem si s úsměvem vedle něj na postel a v tu chvíli jsem měl dokonalý výhled na jeho hruď. Jen se ho dotknout, po ničem víc netoužím. Navíc, víte, jak bude těžké usínat na druhém konci pokoje. Nadechl se.

"Máš holku?" polkl a sklopil pohled. Zčervenal a já měl na tváři úsměv. I když, moc do smíchu mi nebylo. Úžasně voněl.
"Ne, nemám, Loui. Nejsem na holky." Ztuhl. A sakra. Tohle může znamenat jen jediné dvě věci - buď gaye nenávidí, a já si teď, a to hned na začátku, totálně zavařil, anebo … nebo … nebo to ZNAMENÁ, ŽE JE TAKY GAY. A to je ještě více v prdeli.
"D-dobře." přikývl a nadechl se.

"A ty, Tommo?" konečně se na mě podíval. Úžasné blankytně modré oči. Usmál jsem se.

"Jsem gay." šeptl a dívali jsme se na sebe. A já ztuhl. Ne, ne, ne, ne, ne. Jen jsem němě přikývl a díval se na něj. Fajn, a teď mě donuťte se držet, no…

Po chvíli odešel dolů a já se vydýchával. Super. Tak, a teď mi řekněte jednu jedinou věc. JAK SE MÁM SAKRA UDRŽET PŘED NÍM?! Zaprvé je to zcela můj typ… takový ten roztomilý kluk, nevinný.. a za druhé JE TO K SAKRU GAY!! Nedokážu s ním sdílet pokoj, aniž bych něco na něj nezkusil. Nah, Louisi, chudáčku. Ani nevíš, s kým vlastně sdílíš pokoj. S osobou... ne, nebudu se raději komentovat.

Po chvíli jsem tedy sešel dolů na oběd. Ležely tam čtyři krabice od pizzy. Usmál jsem se a zkontroloval jsem je. Všechny byly stejné, tak jsem si prostě vzal jednu, z lednice Colu a šel jsem si sednout do obýváku. Zapnul jsem si TV a jedl. No co, mám se tady chovat jako doma, no ne?


Po chvíli přišel Louis a mně se skoro zastavil dech. Si dělá srandu?! To si ani před rodiči neobléká to tričko? Sakra. Nah.
"Copak?" podíval se na mě a pousmál se.

"Nic, jen že by ses měl obléknout, zase takové teplo tady není." řekl jsem, stále sedívajíc na televizi. Ne, nechci se na něj dívat, když vím, že na sobě nemá tričko. Sakra, Louisi!

"Ale no tak, neboj se. Teplo je tu akorát, nenastydnu. Je červen." uchechtl se. On se mi zasmál?! Pfff. No dobrá. Jak chce. Zvedl jsem se "Kampak? Najednou se ti udělalo horko… tam dole?" uculil se. Nadechl jsem se. Klid, Zee. Všechno je v pořádku.


Odešel jsem do pokoje, kde jsem si sundal jen tričko a převlékl se do jedněch úplejších kraťasů a šel jsem dolů. Podíval se na mě. Usmál jsem se a díval se na něj. Jen polkl. Samozřejmě jsem prošel okolo něj, takže můj zadek musel vidět. Uslyšel jsem zalapání dechu. Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. No, a já byl plně spokojený. Vážně, že jo.


Účel to splnilo - když může provokovat on, tak přeci můžu i já, no ne?


Po jídle jsem samozřejmě po sobě uklidil a šel nahoru do pokoje, kde už se Louis rozvaloval - nah, samozřejmě v boxerkách. Zkontroloval jsem, že mám zavřené dveře a vyhoupl se nad něj.


"Tak hele, poslouchej. Přestaň mě provokovat, ano? Nebo se neudržím a skončíš velice špatně." Uculil se. Sakra, on si toho plně užívá. Tímhle mě doslova vykolejil. No co, na škole jsem byl jako bad-boy, a tak prostě a nikdo si na mě nic nedovolil. A teď je tady takový malý škvrně, který si moc dovoluje… a já z něj nemůžu.

"Ale, ale. Copak ti vadí, Zee?"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama